MODERNÍ MÁMA NIKČA

Syn Kubík byl neplánovaný. Otěhotněla jsem přes antikoncepci a do pátého měsíce neměla ani tušení, že jsem těhotná. Jelikož přítel dítě nechtěl, tak jsem zbytek těhotenství prožívala sama. Byla jsem smutná, cítila se osaměle. U porodu mě ale mile překvapil. Celou dobu byl u mě, chodil mě pak navštěvovat. Domů si nás pyšně vezl a první dny pomáhal. Soužití s miminkem bylo pro nás náročné. Nikdo v našem okolí dítě neměl a my byli první. 

Kubík nechtěl usínat sám, uspávala jsem ho na ruce a nebo v postýlce a vedle hučel fén. Ten fén nám zachránil hodně nocí, první týdny běžel prakticky nonstop. Už od porodnice byl dokrmovaný UM a kojený nebyl nikdy plně. Po 14 dnech jsem ze dne na den přišla o mléko a upřímně se mi ulevilo. Pominuly stresy u kojení, u přikládání. Dostal plně UM a bylo doma šťastné miminko. Mě nejvíc ale trápilo to, že jsem necítila takovou tu lásku, kterou spousta maminek hned cítí. Zezačátku jsem byla ze všeho vyplašená. Bylo mi z toho úzko a styděla jsem se, protože každý, kdo Kubíka uviděl, zamiloval si ho pro ty jeho krásný modrý kukadla a dlouhé řasy a já nic. Jak robot.
 
Trvalo to asi dva měsíce, a pak to přišlo. Z ničehonic. Podívala jsem se na svého syna a byla tam. Láska jako trám. Od toho dne mu pořád opakuji, že ho moc miluji. Už si bez něj nedovedu představit svůj život. Dnes (5.7.2018) je Kubíkovi 14 měsíců a já jsem nejšťastnější máma. Dělá každý den pokroky. Už umí pěkně zlobit, ale stejně je to největší láska. S partnerem jsme se nedavno rozešli, protože jak se říká- dítě ukázalo. Hádali jsme se, partner nechtěl s námi trávit čas. Spíš nebyl než byl doma. Ale víte co? Nám je takhle dobře. Syn mi lásku plně vynahrazuje a věřím, že do budoucna najdeme k sobě nového parťáka, který nás oba bude mít rád.